Území turistického regionu Podzvičinsko náleží celé do povodí řeky Labe a do úmoří Severního moře. Labe a Trotina s Hustířankou odvodňuje východní část Podzvičinska. Většina sledovaného území náleží do povodí Cidliny a jejich přítoků Javorky a Bystřice. Z povodí Jizery zasahuje na sledovaný turistický region pouze povodí Olešky.
Labe, které pramení v sousedních Krkonoších na Labské louce, vtéká na Podzvičinsko údolím vytvořeným v Hostinské pahorkatině na východním okraji Podkrkonošské pahorkatiny. Řeka vytvořila hluboké průlomové údolí v Kocléřovském hřbetu. Nad městem Dvůr Králové nad Labem opouští Krkonošsko-jesenickou subprovincii a vtéká do České tabule. Protéká Královédvorskou kotlinou, která je součástí Bělohradské pahorkatiny v Jičínské pahorkatině. Labe vytváří v severní části úzké kaňonovité údolí v cenomanských pískovcích. Údolí je z velké části zatopeno vodní nádrží Les Království. Na jihovýchodě se z Královedvorské kotliny zvedá jako pokračování Zvičinského hřbetu výrazný Libotovský hřbet, který je tvořen kvádrovými cenomanskými pískovci. Velké kvádry tvoří známou přírodní rezervaci Čertovy hrady. Zdejší pískovec byl i základní surovinou při budování Kuksu a Betléma. Po opuštění Královedvorské kotliny vtéká Labe do Východolabcké tabule, kde nejprve protéká mezi Velichovskou a Českoskalickou tabulí a později Královehradeckou kotlinou. U Jaroměře přibírá Labe dva velké levé přítoky - Úpu a Metuji.
Řeka Trotina je pravým přítokem Labe. Pamení na jižním svahu Zvičinského hřbetu u obce Zdobín. Dále protéká Miletínským úvalem v Bělohradské pahorkatině východně od Hořického hřbetu. U Velkého Vřešťova napájí velký rekreační Vřešťovský rybník. U Radčic přibírá zleva Hustířanku, která odvodňuje Velichovskou tabuli se známými slatinnými lázněmi Velichovky. Trotina se vlévá do Labe u Lochenic v Královehradecké kotlině.
Západní a střední část Podzvičinska náleží do povodí Cidliny a jejích přítoků Javorky a Bystřice. Cidlina pramení na jižním svahu Táborského hřberu o Košova. Vtéká do České tabule a protéká Jičínskou pahorkatinou nejprve její Jičínskou kotlinou. U Vitiněvsi přibírá z levé strany Úlibický potok, který odvodňuje jižní část Novopacké pahorkatiny v Krkonošském podhůří a východní část Miletínského úvalu z Bělohradské pahorkatiny v Jičínské pahorkatině. Cidlina vtéká do Cidlinské tabule, která je součástí Východolabské tabule. U Skřivan přibírá z levé strany Javorku.
Javorka pramení v Novopacké pahorkatině v jižní části Podkrkonošské pahorkatiny v Krkonošském podhůří. Pramenná oblast je severně od letoviska a hradu Pecka v lesnaté rekreační oblasti s koupalištěm. V Bělé u Pecky přibírá pravý přítok Zlatnici. Název vodního toku má svůj původ ve zlatých dolech, které bývaly ve středověku v jeho pramenné oblasti. Do Zlatnice se ve Stupné vlévá zprava Sýkornický potok se známými Novopackými vodopády. Pod Bělou u Pecky protéká Javorka malebným údolím. V Lázních Bělohrad vtéká do České tabule. Protéká Miletínským úvalem v Bělohradské pahorkatině. Ve městě jsou známé slatinné lázně. U Šárovcovy Lhoty přibírá zleva Lukavecký potok. Malebným Mezihořským údolím proráží Hořický hřbet, který je tvořen kvalitními cenomanskými pískovci. Hornina je vyhledávanou surovinou a stala se základem zdejší kamenické tradice. Na jižním konci údolí stávalo nad řekou slovanské hradiště. Za Ostroměří protéká Javorka Ostroměřskou tabulí jako součásti Cidlinské tabule z Východolabské tabule. Zprava přibírá Bukovku a Lužanku, zleva Ohnišťanský potok.
Po soutoku s Javorkou protéká Cidlina nejprve Novobydžovskou a potom Chlumeckou tabulí. V Chlumci nad Cidlinou přibírá zleva Bystřici.
Bystřice pramení také v Novopacké pahorkatině v jižní části Podkrkonošské pahorkatiny v Krkonošském podhůří. Pramen se nachází severozápadně od obce Vidonice. Za Kalem protéká údolím východně od Zvičinského hřetu. Na ostrohu v údolí stávalo pravěké hradiště a na konci údolí jsou pískovcové skalky. Bystřice vtéká do České tabule, a to Miletínského úvalu v Bělohradské pahorkatině. Protéká Miletínem, kde stával v ranném středověku hrad a kde přibírá zleva Bystrý potok. Ten má pramennou oblast na jižním svahu Zvičinského hřbetu v Horním Dehtově a Dolním Dehtově. Bystrý potok vytváří údolí u bývalých Miletínských Lázní. Bystřice proráží Hořický hřbet údolím severovýchodně od Hořic. U Jeřic vtéká do Východolabské tabule a protéká Nechanickou a Chlumeckou tabulí.
Severozápadní část Podzvičinska odvodňuje říčka Rokytka, která pramení u obce Vrchovina v Novopacké vrchovině. Rokytka se vlévá zleva do Olešky u Staré Paky. Oleška odvodňuje Staropackou vrchovinu a Lomnickou vrchovinu. Všechny vrchoviny jsou součástí Podkrkonošské pahorkatiny v Krkonošském podhůří. Oleška náleží do povodí Jizery, do které se vlévá v Semilech