Podzvičinsko

Bílá Třemešná

Románský římsko-katolický kostel sv. Jakuba byl založen koncem 16. století. Prošel nákladnou rekonstrukcí, která byla dokončena v roce 1680 na náklady Jana Arnošta, hraběte ze Schaffgotsche. Jeho dominantou je mohutná čtyřhranná věž. Nad vchodem je umístěna kamenná deska se znakem Jana Arnošta a letopočtem 1691.

Borovnice

Kostel sv. Víta byl vystavěn v letech 1720 - 1722. K lodi o 3 osách přiléhá z východu jednolodní kněžiště, za západu pak věž, krytá barokní bání.

Cerekvice nad Bystřicí

Kostel zvěstování P. Mariestojí na cerekvickém náměstíčku. Původně dřevěný kostel ze 14. století byl nově vystavěn barokně roku 1719. Vnitřní úprava kostela je rovněž barokní. Hlavní oltář je portálový se sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.

Červená Třemešná

Jednolodní kostelík sv. Jakuba Většího stojí uprostřed hřbitova na malém návrší a je dobře viditelný ze
širokého okolí. Byl vystavěn v gotickém slohu na starších základech z 15. století. Věž a zvon jsou mladší,
z roku 1862. Do tohoto roku visel zvon v samostatné dřevěné zvonici na hřbitově.

Dubenec

Kostel v Dubenci byl založen roku 1343 Hynkem z Náchoda. Byl zasvěcen sv. Václavu.
V roce 1969 byla opravena věž. V roce 1970 byla opravena fasáda celé lodi kostela, plechová falcovaná střecha obou přilehlých kaplí, oprava a nátěr žlabů, oprava střechy kostela.
V roce 1976 opatřena varhany elektrickým pohonem. Poslední farář odchází ze zdejší farnosti v roce 1989. V současné době se nikdo o kostel nestará a Biskupství v Hradci Králové tvrdí že je zde mrtvá farnost, proto nebudou do oprav kostela investovat.

Dvůr Králové nad Labem

Dominantou města je gotický děkanský kostel sv. Jana Křtitele. Podle archeologických nálezů byl vystavěn na základech románské apsidy datované na počátek 13. století. Kostelní věž byla přistavěna roku 1644, roku 1894 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a dostavbou. Nyní sahá do úctyhodné výšky 64 metrů. Je zpřístupněná návštěvníkům a z jejího ochozu jsou překrásné výhledy do kraje. V dolní polovině věže, na kostelním kůru je tzv. rukopisná kobka, kde Václav Hanka nalezl 16. září 1817 Rukopis královédvorský. O jeho pravosti se dodnes vedou spory.

Během prohlídky uvidíte:

• věž
• interiér
• rukopisnou kobku
• stálou expozici kněžských rouch, bohoslužebných předmětů a starých kancionálů
• kostelní zvony

Chodovice

Kostel sv. Bartoloměje je velice jednoduchá stavba s jednopatrovou věží. Založen byl roku 1384, ale později byl opuštěn. Teprve r. 1860 zde byla zřízena opět fara. Pod kostelem se nachází krypta s krycí deskou uprostřed lodi. Pochováni jsou zde členové rytířského rodu Karlíků z Nežetic.

Choustníkovo Hradiště

Kostel Povýšení sv. Kříže je dominantní stavbou Choustníkova Hradiště i širokého okolí.

Jedná se o stavbu barokního slohu. Je to mohutná stavba s vysokou lodí. Největší ozdobou chrámu je hlavní oltář, nad nímž se vypíná veliký dřevěný kříž. Nad chrámem se pne vysoká štíhlá věž. Pod ní je hrobka. V ní jsou kromě jiných osob pochovány řeholnice z bývalého kláštera a místní faráři. Na místě nynějšího chrámu byla postavena na počátku 16. století dřevěná kaple. V 17. století na místo ní dala vystavět šlechtična neznámého jména kamenný kostelík a v polovině 18. století byl starý kostel zbořen. V roce 1760 bylo započato se stavbou nynějšího svatostánku.

Hořice

Děkanský kostel Narození Panny Marie byl postaven na místě starého gotického kostela, který vyhořel v roce 1738. Jeho zbytek je ve spodním dílu věže nynějšího kostela, jehož autorem je slavný barokní stavitel Kilian Ignác Dienzenhofer. Ze zajímavostí kostela je třeba uvést sochu bičovaného Krista pod kruchtou a křtitelnici z 2. pol. 14. století. V kostele měli svatbu 21. listopadu 1821 František Smetana a Barbora Lynková - rodiče Bedřicha Smetany. Prostranství kolem kostela bylo kdysi hřbitovem, dnes je toto místo ohraničeno balustrádou a slouží jako lapidárium soch z blízkého okolí Hořic. Madona ve štítu průčelí viditelného z Husovy třídy je z doby novější a je dílem profesora Suchomela.

Kostel sv. Gotharda na stejnojmenném vrchu pochází podle slohu z přelomu 17. a 18. století a váže se k němu děj povídky Věnceslavy Lužické "Polednice".

Jeřice

Kostel sv. Máří Magdaleny stojí na hřbitůvku uprostřed obce. Původně byl gotický, dnešní výstavba je pozdně barokní z roku 1787. Na východ od kostela stojí zvonice z 2.pol. 18. století, kterou se vchází na hřbitov. Visí v ní 3 zvony: "Hraník" (0,68 m vysoký), "Poledník" (0,60 m vysoký) a "Umíráček" (0,31 vysoký).

Konecchlumí

Barokní kostel sv. Petra a Pavla, byl postavený v letech 1728-1729 D.T Morazzim na místě původní gotické svatyně ze 14.st. Stavbu nového kostela financöval František Norbert hrabě z Trauttmansdorffu a k jeho výstavbě došlo v letech 1728-1729 pod vedením stavitele D. T. Morazziho. Za první světové války kostel přišel o své zvony, které byly rekvírovány a použity jako materiál při válečné výrobě. Za pozornost jistě stojí, že v neděli 31. března 2001 je v kostele instalováno a vysvěceno 14 deskových obrazů o rozměrech 1,8 x 0,9 m - Křížová cesta mistra Vladimíra Komárka.

Kocléřov

Farní kostel svatého Václava. Původní gotický kostel z r. 1359 v 30. válce zbořen. Znovu vystavěn jezuity 1720, koncem 18. st. zbořen. Nynější je z r. 1807.

Kuks

Kostel Nejsvětější trojice stojí v areálu špitálu. Byl vystavěn podle plánů G. B. Alliprandiho v letech 1707 - 1715. Zadavatelem stavby byl hrabě František A. Špork. Při pohledu na průčelí kostela se na levé straně od něj nachází sochařský alegorický cyklus 12 Ctností, na druhé straně 12 Neřestí.

Lázně Bělohrad

Kostel Všech svatých byl znám jako farní již v r. 1354, ale za třicetileté války zpustnul. Rekonstrukce, která byla započata na popud tehdejšího majitele panství Bertolda Vil. z Valdštejna, byla dokončena v roce 1700. Dominantou tohoto jednolodního kostela je dvoupatrová věž.

Byšičky

Kostel sv. Petra a Pavla stojí osaměle na návrší uprostřed malého hřbitova. Původně zde stál románský kostelík, ze kterého zbyla absida zevně polygonálního půdorysu. K té bylo na západní stranu přistavěno gotické kněžiště a k presbytáři byla připojena loď o třech okenních osách. Z roku 1850 pochází čtyřboká věž. V současné době slouží kostelík jako poutní místo (je zde instalována křížová cesta) a je jedním ze zastavení na naučné stezce v Lázních Bělohrad. Právě k tomuto kostelu se váže děj balady Svatební košile od K. J. Erbena.

Miletín

Kousek od náměstí stojí kostel Zvěstování Panny Marie, který nechal vystavět řád německých rytířů už v druhé polovině 13. století. V roce 1607 byl rozšířen Bartolomějem z Valdštějna o kůr a kapli. Ale roku 1846 lehl Miletín popelem a kostel byl znovu vystavěn až v roce 1899 podle návrhu A. Cechnera. O 10 metrů dále od kostela stojí samostatná věž. Je to jediný zbytek bývalého kláštera rytířského řádů jerusalémských špitálních bratrů, založeného 1241, a byla pravděpodobně vstupní branou. Pod římsou ve svorníku jsou znaky Miletína (sv. Jiří bojuje s drakem), Radeckých (rýč napříč) a Hustířanských (vodorovné břevno). V orámované desce nad římsou pak znaky Valdštejnů ( 4 lvi) a Bohdaneckých z Hodkova (vodorovný žebřík).

Miletínské lázně

Kaple sv. Jana Nepomuckého se nachází v Miletínských lázních (asi kilometr a půl na sever od Miletína).
Byla postavena r. 1750 nákladem ovdovělé hraběnky Anny z Kolovratů.

Milovice

První zmínka o kostelu sv. Petra a Pavla je z roku 1384. První přestavbou prošel v roce 1613 za J. Albrechta ze Smiřic a po vypuzení evangelíků pak druhou, barokní, v letech 1740 - 58. Věž je jediným zbytkem původní gotické stavby.

Mlázovice

Kostel Nejsvětější Trojice je státem uznaná památka - postaven 1725 na místě dřevěného kostela, který tu už stával v r. 1360. Největší zvon na kostele byl ulit roku 1593. Hodiny pocházejí ze zrušeného novopackého kláštera Pavlánů

Pecka

Původní dřevěný kostel sv. Bartoloměje je písemně připomínán roku 1384, kamenným byl nahrazen až v roce 1603. Dnešní zděný kostel dali postavit kartuziáni v letech 1751 - 1753. Do vnějšího obvodu zdi byly vsazeny barokní kamenné reliéfy zobrazující křížovou cestu Ježíše Krista.

Sobčice

Nejstarší zpráva o kostele sv. Prokopa v Sobčicích je z roku 1369. V prvním patře jsou varhany a ve druhém patře je zvonice. Kdysi se zvonilo čtyřmi zvony, dnes jsou ve věži zvony dva. Stavba celého kostela trvala 16 let.

Kolem kostela býval hřbitov. Dnes je zde jen několik náhrobních kamenů zazděných do obvodové zdi. Z dalšího dokumentu je zřejmé, že roce 1675 byl pod správou hořického a potom chomutického faráře. Dnes patří do hořické farnosti. Bohoslužby se v něm nekonají.

Kostel byl několikrát opravován. Při poslední opravě v roce 1994 se při sváření ručiček na ciferníku vzňala střecha kostela a během jednoho odpoledne byla několikaletá práce znehodnocena. Prohořelo veškeré zařízení ve věži. Zvony žárem pukly. Dalších deset roků trvalo, než OÚ za pomoci církve a dotací z kraje dokázal novou opravu kostela uzavřít žehnáním nových zvonů. Zvony vysvětil pan biskup Josef Kajnek z Hradce Králové.

Třebihošť

Kaple Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v roce 1822. Do roku 1900 to byla nízká stavba krytá šindelem s malou cibulovitou věžičkou uprostřed. Pak prošla rekonstrukcí podle návrhu arch. A. Cechnera a v této podobě se zachovala dodnes.

Úbislavice

Kostel Narození Panny Marie je znám jako farní od roku 1384. Ještě dříve zde stávala dřevěná kaple a na jejím místě byl r. 1350 postaven rovněž dřevěný kostel a vedle zvonice. Zděný kostel byl vystavěn v letech 1712 - 1720.

Velký Vřešťov

Kostel Všech svatých byl znám jako farní již ve 14. století. V roce 1723 vyhořelý kostel znovu opravil hrabě Jan Michal Špork jako filiální k farnímu kostel v Chotěboři, jímž byl až do roku 1850, kdy byla na Vřešťově znovu zřízena fara.